Omán se v roce 1970 mohl chlubit pouze 10 kilometry asfaltované silnice (k čemu také, když pořízení auta vyžadovalo získání osobního povolení sultána), elektřina byla zavedena pouze v Maskatu a Muttrahu a obyvatelé, kteří potřebovali lékařskou pomoc, měli k dispozici pouze jednu nemocnici. Hlavní skutečností, která tuto zemi činila atraktivní v měřítku překračujícím Blízký východ, byl životně důležitý Hormuzský průliv. Ten se vždy těšil zájmu Velké Británie. A nejinak tomu bylo i v době, kdy se nad ománským sultánem začala stahovat hrozba komunistických povstalců.