Pokud jste nikdy neslyšeli o Karlovi II. Navarrském, asi nebudete sami. Ačkoli pro nás nemusí být zajímavý Karlův život, do historie se jednoznačně zapsal svou bizarní smrtí.

Nějaká fakta na začátek

Kromě pyrenejského Navarrského království vlastnil rozsáhlé pozemky v Normandii, které zdědil po svém otci, hraběti Filipovi z Évreux, a své matce, královně Janě II. Navarrské, která  je obdržela jako náhradu za rezignaci na své nároky na Francii, Champagne, a Brie v roce 1328. V Severní Francii tedy Karel vlastnil Évreux, Mortain, části hrabství Vexin, a část poloostrova Cotentin.

Byl jedním z hlavních hráčů v kritickém okamžiku Stoleté války mezi Francií a Anglií, kdy se snažil opakovanými změnami stran podpořit své vlastní zájmy. Jeho intrikaření ukončila děsivá smrt upálením, která byla považována za Boží spravedlnost.

A jak to bylo s tou smrtí?

Karel II. Navarrský zemřel ledna 1387 ve španělské Pamploně ve věku 54 let. Zprávy o jeho strašlivé smrti se rozšířily po celé Evropě, byla často citována moralisty a někdy také znázorňována v iluminovaných kronikách. Existuje několik verzí příběhu, jejichž detaily se různí. Zde je jeden z nich (inspirovaný popisem Francise Blagdona z roku 1803):

Když se Karel, řečený Špatný (le Mauvais), dostal do takového stavu rozkladu, že již prakticky nevládl svým údům, řešil svou situaci se svým lékařem. Ten mu nařídil, aby se nechal zabalit od hlavy až k patě do lněného plátna napuštěného do alkoholu. Co by se asi tak mohlo stát?

Tohoto způsobu léčby se Karlovi dostalo jednoho večera. Úkol zašít krále do plátna byl přidělen jedné ze služebných a ta se ho zhostila nadmíru zodpovědně. 

Netrvalo to dlouho a král byl od hlavy k patě zašitý v plátnu. Když služebná dokončila poslední steh uzlem, nechtěla na králi nechat viset zbytky nitě, a protože neměla po ruce nůžky, aby pevnou nit přestřihla, rozhodla se zbytek nitě přepálit svíčkou. 

A pak už šlo vše rychle – alkoholové výpary okamžitě vzplály a s nimi i plátno. Vyděšená služebná se ze strachu okamžitě dala na útěk a nechala krále svému osudu. Než ostatní služební krále uhasili, téměř uhořel zaživa ve vlastním paláci. Několik posledních dní svého života pak Karel II. Navarrský strávil v šílených bolestech.