V počátku letectví bylo celkem běžným jevem, že pilot poškodil střelbou své vlastní letadlo. Možná si říkáte, že takovým případům odzvonilo s vynálezem synchronizátoru střelby a následným zavedením proudových letounů, u kterých rozhodně nehrozí, že by si pilot ustřelil vrtuli. Jenže i relativně nedávná historie přináší několik incidentů, při kterých pilot sestřelil sám sebe.

Uběhlo už více než sto let od doby, kdy stíhací letouny vlivem tehdejší technické nedokonalosti vlastními střelami zasahovaly lopatky vrtulí svého letadla, což vedlo k paradoxním situacím, kdy pilot vlastně sestřelil sám sebe. Tento problém se konstruktéři zpočátku snažili řešit hrubou silou – například Eugène Gilbert lopatky vrtule v místě střetu s projektily zúžil a doplnil o ocelové klíny.

Elegantněji pak tento problém vyřešil v roce 1916 Anthony Fokker, který zkonstruoval synchronizátor střelby. Dalo by se říci, že od té doby již nehrozila možnost, že se pilot sestřelí vlastní dávkou z kulometu. Až do roku 2019… respektive do roku 1956.

Pokud půjdeme zpět do historie, našli bychom jeden velmi zajímavý incident – prvním zmiňovaným vlastním sestřelem je případ stíhacího letounu z roku 1956. Bylo pochopitelné, že k takovým incidentům docházelo zpočátku první světové války u vrtulových letounů. Jak se ale mohl takto sám sestřelit proudový letoun?

Testovací let letounu Grumman F-11 Tiger

21. září roku 1956 vzlétl Thomas W. Attridge, mladý pilot amerického námořnictva, v letounu Grumman F-11 Tiger ze zkušebního střediska na Long Islandu ve státě New York, aby nad Atlantickým oceánem provedl zbraňový test. Vyletěl asi 20 mil nad otevřený oceán a následně vystoupal do výšky 20 000 stop, kde se připravil na zkušební střelbu ze čtyř 20mm kanónů letounu. Attridge zahájil mělký střemhlavý let a ve výšce 13 000 stop vypálil během čtyřsekundové dávky 70 střel. Ihned poté Attridge zapnul přídavné spalování, přešel do strmého střemhlavého letu a ve výšce 7 000 stop znovu vypálil, čímž vyprázdnil zbraňové pásy.

Vzápětí se čelní sklo jeho letadla roztříštilo. Attridge se domníval, že mohlo jít o náraz ptáka. Okamžitě snížil tah a přešel do stoupání, aby snížil rychlost. Následně se otočil a vydal se zpět k letecké základně Grumman poblíž Calvertonu ve státě New York. Při letu zpět k letecké základně si Attridge všiml, že předmět zanechal také značnou rýhu na sání pravého motoru. Netrvalo dlouho a motor pomalu přestával spolupracovat. Výkon poklesl a pilota znervózňoval šílený hluk.

Attridge ale i přes ztrátu výšky pokračoval v letu směrem k letecké základně. Nakonec, když zbývala necelá míle do cíle, motor definitivně vysadil Tiger se zřítil do lesa. Attridge si při nárazu zlomil nohu a tři obratle, ale podařilo se mu z hořícího letadla vyprostit.

Následné vyšetřování ukázalo, že objekt, který zasáhl kabinu, nebyl pták, ale střely, které Attridge vypálil během první dávky. Když Attridge zrychlil letadlo a zahájil prudký střemhlavý let, neúmyslně své vlastní střely předstihl. Vlivem odporu vzduchu totiž značně zpomalily, přičemž klesaly po zakřivené trajektorii. Attridge letěl pod trajektorií střel, a když o jedenáct sekund později začal vybírat sestup, nešťastnou náhodou vletěl přímo do proudu vlastních projektilů. Jedna 20mm střela narazila shora do čelního skla pilotní kabiny. Další střela zasáhla vstupní otvor pravého motoru a třetí prorazila příď. Střela, která vyřadila motor letadla, uvízla v prvním stupni kompresoru, kde se odrazila mezi lopatky, přičemž některé zlomila, což vedlo k poškození dalších součástí a poklesu výkonu. 

Poslední incident spojený se sestřelením vlastního letounu

A tento incident nebyl určitě poslední, neboť k podobné nehodě došlo relativně nedávno. Posledním zdokumentovaným případem je incident letounu F-16 Nizozemského královského letectva, který v roce 2019 prostřílel svůj trup střelami pocházejícími z jeho vlastních zbraní.