Nová studie popisuje sofistikovanou genetickou strategii, která pomáhá poodhalit cestu za hranice dosavadních historických záznamů o výrazné civilizaci, která v prvním tisíciletí před naším letopočtem ovládala Středomoří.

Výzkum pořádaný magazínem National Geographic a týmem Genografického projektu společnosti IBM popisuje metodologii, která by mohla být užitečná při odhalování doposud nezjištěných informací dokládajících zdokumentovanou expanzi. Přestože rozsáhlá dokumentace sepsaná spisovateli a archeology poskytuje podrobný popis expanze Féničanů, jejich genetický příspěvek pro současnou populaci není znám.

„Féničané byli před dvěma tisíci let předními obchodníky ve Středomoří. Rozšířili se ze svého domova v oblasti Levanty, aby vybudovali kolonie a střediska obchodu napříč Středomořím. Poté však z historie zmizeli. Velmi rádi bychom identifikovali jejich genetické stopy v moderní populaci,“ vysvětluje autor studie, doktor Chris Tyler-Smith ze Sangerova institutu.

Vědci Zalloua, Platt, Tyler-Smith a jejich kolegové vyvinuli strategii, která umožní identifikovat genetický vzorec přidružený ne k celé geografické oblasti, ale pouze k danému historickému úseku expanze Féničanů. Vzhledem k dobře zdokumentovaným historickým záznamům bylo možné v oblastech dříve osídlených Féničany získat od 1 330 mužů genetická data pro chromozom Y.

„Zvolili jsme chromozom Y vyhrazený pouze mužům, protože předpokládáme, že byl do oblasti přenesen právě fénickými obchodníky a jeho vysoká úroveň geografického rozlišení poskytuje nejlepší možnost pro pochopení událostí, ke kterým došlo v průběhu kolonizace,“ popisuje doktor Tyler-Smith.

Chromozom Y se skládá z 60 milionů párů bází a určuje pohlaví u většiny savců (až na výjimky mají muži kombinaci jednoho chromozomu X a jednoho chromozomu Y, zatímco ženy mají kombinaci dvou chromozomů X …tedy také kromě výjimek).

Vědci vyvinuli analytickou strategii, která umožní odlišit větev vycházející z Féničanů od ostatních národů, které sice zapadají do dané oblasti, ale historicky neodpovídají fénické éře.

Tato technika umožnila vědcům identifikovat slabé, ale systematické genetické struktury sdílené napříč oblastí fénických sídlišť, jejichž výskyt zcela jistě nelze popsat náhodou nebo jej přisoudit jiným kulturám. Z výsledků výzkumu vyplývá, že fénický genetický „podpis“ tvoří minimálně 6 % moderní populace ovlivněné Féničany. „Naše práce jen potvrzuje efektivitu variability chromozomu Y v kombinaci s vhodnou výpočetní analýzou při studování složitých vzorců lidské migrace. Tato metoda je vhodná pro libovolný typ genetických informací, ze kterých potřebujeme odvodit rodovou linii,“ dodává doktor Tyler-Smith.

Zdroj: Following the Phoenicians: Genetic methodology complements historical record